na Blog.cz

Dánská, faerská, finská, finskošvédská, fríská, islandská, nizozemská, norská a švédská literatura

Dagmar Hartlová a kol., Nakladatelství Libri, 2004

formát A5, 536 stran, vázaná pevná vazba

Cena: 460,- Kč

ISBN 80-7277-260-0

Dostupnost: Dobrá

Moje hodnocení: *****

Pokud se chystáte na vysokou studovat finštinu, švédštinu, norštinu, nebo jiný severský jazyk, určitě budete tuhle knihu potřebovat, ať už při samotném studiu nebo u příjmaček. U nás vyšla tato kniha ve dvou vydáních, první v roce 1967 v Odeonu kolektivem autorů pod vedením Ladislava Hegra, druhá v roce 2004 (další informace jsou vypsány výše). První vydání lze sehnat ještě v knihovnách a antikvariátech. Oba vydání se od sebe liší už od pohledu. Druhé vydání je zhruba tak dvakrát větší, jednotlivá hesla u autorů jsou výrazně rozšířena a aktualizována, přibyli samozřejmě i noví autoři. Mimo jiné se druhé vydání zbavilo záplavy zkratek a rozšíření se dočkala i úvodní studie o jednotlivých literaturách. Jména jsou řazeny abecedně, na konci knihy je rejstřík a nějaký ten souhrn výslovnosti jedntolivých jazyků. Změna oproti prvnímu vydání je tak zásadní, že v podstatě nemá snad ani smysl shánět první verzi :) Nutno však podotknout, že někteří autoři, kteří se ve starém vydání vyskytovali, už v tom novém nejsou.

Svůj názor si v podstatě můžete udělat i sami, na stránkách Libri je k dispozici i ukázka. Podle mě je tato kniha ale výborný zdroj informací :)

Než vůbec začnu něco o číslovkách vysvětlovat, měli byste znát aspoň názvy těch základních od 0 do 20 a jejich tvary v genitivu a partitivu (dalšími pády se začátečníci nemusí ani zabývat, nesetkáte se s nimi často).

V tabulce uvádím prvních 1000 číslovek a jejich tvary v pádech (jen Nominativ, Genitiv, Partitiv a Illativ). Z genitivu můžete rozpoznat Vkm slabý, z illativu Vkm silný, a popřípadě z partitivu Kkm. Illativ ani snad nebudete kdy potřebovat znát, je tu vypsán jen kvůli možnosti srovnání. Pokud byste měli zájem o všechny pády daného čísla, bezproblému je najdete na anglickém wikislovníku.

- číslovky yksi a kaksi se skloňují nepravidelně.

- číslovka kolme se skloňuje podle slovního typu nukke - panenka.

- číslovky viisiakuusi mají slovní typ se zakončením na -si, proto jejich kmeny jsou viide-, viite- a viit-; kuude-, kuute- a kuut-.

- číslovky seitsemän, kahdeksän, yhdeksän a kymmenen končí na -n, genitiv má stejnou podobu jako nominativ. Pro číslovku kymmenen NEplatí slovní typ se zakončením na -nen, proto kymmenen, kymmenen, kymentä.

- číslovky seitsemän, kahdeksän a yhdeksän mají illativ klasicky prodloužením hlásky (např. seitsemään), ve spojení s -toista nebo -kymmentä se ale koncové -n ztratí (tedy seitsemääkymmeneen).

- v číslovkách platí střídání kmenových souhlásek (sata - sadan).

- pokud skloňujete číslovku složenou z vícero číslovek (např. 20 000), skloňují se všechny její části, tedy např.: kahdenkymmenentuhannen (kahden-kymmenen-tuhannen). Můžete to srovnat i s češtinou pokud si odmyslíte mezery: 123 000 - sto dvacet tři tisíc, bez sto dvaceti tří tisíc(ů), sto dvaceti třem tisícům, atd.

- u číslovek končící na -toista (česky -náct) se skloňuje jen první část číslovky, obsahující dané číslo, tedy: yksitoista, yhdentoista, yhtätoista. Samotné zakončení -toista se neskloňuje a tudíž se nemění.

Tuhat taloa. (Tisíc domů) × Tuhansia taloa. (Tisíce domů)

nolla pikku viisi (nula celá pět = 0,5)

puoli (polovina)

puolitoista (jeden a půl = 1,5; skloňuje se stejně jako jiná čísla s -toista)

Tyto dva pády jsou u číslovek hodně důležité. Podívejte se na následující příklad:

Yksi talo. (Jeden dům)

Kaksi taloa. (Dva domy)

Kolme taloa. (Tři domy)

Obecně platí, že pokud je číslovka jiná než 1, je daný počítaný předmět v partitivu jednotného čísla (partitiv, protože se jedná o nějakou část, množství). Pokud je to číslovka 1, předmět je v nominativu.

I přes fakt, že sice máte třeba tři domy, deset domů, nebo tisíc, vždy používáte jednotné číslo partitivu. V tomhle logiku nehledejte :) Jak je řečeno už i ve finštině pro samouky, jednotné číslo je zachováno i při skloňování, tedy:

Kaksi taloa. (Dva domy - zde je použit partitiv jednotného čísla)

Kahden talon katto. (Střecha dvou domů - zde je použit genitiv jednotného čísla)

Mohou nastat ale kombinace, které by vás možná mohly zmást:

Nolla taloa. (Nula domů - PARTITIV)

Kolme nollaa. (Tři nuly - PARTITIV)

Puolitoista tuntia. (Hodina a půl - PARTITIV)

Puoli litraa maitoa (Půl litru mléka - PARTITIV) × Kello on puoli seitsemän (Je půl sedmé - NOMINATIV)

Na tomto příkladu si prohlédněte stavbu samotné číslovky:

324 - kolmesataakaksikymmentäneljä
Přepis 1: kolme sataa kaksi kymmentä neljä
Přepis 2: NOM PART NOM PART NOM

Můžete si všimnout kdy a ve kterých částech slovech je partitiv a kdy nominativ. Toto střídání můžete srovnat s odstavcem výše - nominativ a partitiv (yksi talo - kaksi taloa). Stejné je to i u stavby číslovky. Takže bude:

(JEDEN) milión, (JEDEN) tisíc, (JEDNA) stovka, (JEDNA) desítka

(YKSI) miljoona, (YKSI) tuhat, (YKSI) sata, (YKSI) kymmenen

x

DVA milióny, DVA tisíce, DVĚ stovky, DVĚ desítky

KAKSI miljoonaa, KAKSI tuhatta, KAKSI sataa, KAKSI kymmentä

2 896 543 € - kaksimiljoonaa-kahdeksansataayhdeksänkymmentäkuusituhatta-viisisataaneljäkymmentäkolme euroa
Přepis 1: kaksi miljoonaa - kahdeksan sataa yhdeksän kymmentä kuusi tuhatta - viisi sataa neljä kymmentä kolme
Přepis 2: NOM PART - NOM PART NOM PART NOM PART - NOM PART NOM PART NOM

152 - sataviisikymmentäkaksi
Přepis 1: sata viisi kymmentä kaksi

Přepis 2: NOM NOM PART NOM

Zkusíme postupně něco těžšího :)

Ve finštině mají trochu odlišný zápis slovy než v češtině. Mezi jednotlivými slovy se nedávají mezery. Nemusíte se pak divit, že narazíte na nějaké super-dlouhé slovo:

Kahdeksankymmentäkahdeksan (neboli Kahdeksan-kymmentä-kahdeksan)

dva miliony osm set devadesát šest tisíc pět se čtyřicet tři euro.

- číslovka se slovy píše dohromady, pokud je menší než 1000 (tedy 88, 256, 999, atd.)

- při vypisování dlouhých číslech se pomlčkou odděluje vždy po stovkách (pomlčky jsou na stejných místech, jako v češtině mezery když číslovku napíšete číslem)

Upřímně doufám že nikdo nikdy nebude v životě potřebovat takhle astronomicky velká čísla, nicméně i tak je sem napíšu.

milion - miljoona (6 nul)

miliarda - miljardi (9)

bilion - biljoona (12)

biliarda - biljardi (15)

trilion - triljoona (18)

triliarda - triljardi (21)

kvadrilion - kvadriljoona (24)

kvadrilijarda - kvadriljardi (27)

kvintilion - kvintiljoona (30)

sextilion - sekstiljoona (36)

septilion - septiljoona (42)

oktilion - oktiljoona (48)

nonilion - noviljoona (54)
decilion - dekiljoona (60)

undecilion - undekiljoona (66)
duodecilion - duodekiljoona (72)

tredecilion - tredekiljoona (78)
kvatuordecilion - kvattuordekiljoona (84)

kvindecilion - kvindekiljoona (90)
sexdecilion - sedekiljoona (96)

septuadecilion - septendekiljoona (102)
oktidecilion - oktodekiljoona (108)

novemdecilion - novemdekiljoona (114)

vigilion - vigintiljoona (120)

unvigilion - unvigintijoona (126)

duovigilion - duovigintiljoona (132)

trevigilion - trevigintiljoona (138)

kvatuorvigilion - kvattuorvigintiljoona (144)

(vlastně se jen opakují stejné předpony: kvin-, sex-, septua-, ..., oktideci-, novemdeci- = (finsky) kvin-, sede-, septen-, ..., oktodeki-, novemdeki-. Základ zůstává stejný: -lion, -vigilion, -gintilion, -centilion, atd. Dál už proto píšu jen základy, které se zvětšují o 60 nul.)

trigintilijon - trigintiljoona (180)
kvadragintilion - kvadragintiljoona (240)

kvingintilion - (300)

sexgintilion - (360)

septuagintilion - (420)
- duoseptuagintilion - (432)

oktigintilion - (480)

nonagintilion - (540)

centilion - sentiljoona (600)

duocentilion - (1200)

trecentilion - (1800)

Číslovky

Řadové číslovky

Zlomky

Násobné číslovky

Početní úkony

Partitiv

Finština (ne)jen pro samouky: 4. lekce, str. 55

Česko-finská konverzace (LEDA): Obecné údaje (2), str. 42

Finština - konverzace (Lingea): Čísla, str. 10-11

Finnish for foreigners (anglicky-finsky)

- Finnish for foreigners: zvukové nahrávky čísel

Finština (ne)jen pro samouky: 4. lekce - 56/3, 4, 5, 6

Finnish for foreigners (anglicky-finsky): What is this number? (poslechni a napiš číslo)

Suomea ole hyvä!* (finsky): Yksi kirja - Kaksi kirjaa (doplňování, tvoření, partitiv)

Yksi kirja - Monta kirjaa (doplňování, tvoření, partitiv)

*Suomea ole hyvä! - je celá finsky, pro začátečníky sem napíšu malý slovníček, bez kterého se ve cvičení neobejdou: Tarkista - Ověřit, Vihje - ukáže správnost všech odpovědí v %, Näytä vastaus - Ukázat odpověď. (Ostatní tlačítka nejsou při cvičeních potřebná. Po každém vyřešeném příkladě klikněte na Tarkista - Ověřit, nepřecházejte k dalšímu příkladu, pak se to nevyhodnotí.)

Zdroj: wikipedia.fi, wikipedie.cz, Finština (ne)jen pro samouky

Penfriend (z angličtiny pen - péro, friend - kamarád, tedy kamarád na dopisování; jiným názvem taky Pen pal) je člověk, obvykle z cizí země či větší dálky, s kterým komunikujete, ať už prostřednictvím IM jako MSN, ICQ, atd., e-mailu nebo klasické pošty. Lidé spolu mohou komunikovat jakýmkoliv jazykem, který obě osoby ovládají. Nejčastěji je to za účelem zlepšení vašich schopností v daném jazyce, poznání cizí kultury, nebo jen tak si s někým popovídat. Snadno tedy můžete být v kontaktu třeba s rodilými mluvčími daného jazyka, který si chcete vylepšit.

V češtině jsem jako ekvivalent tohoto slova viděla název "dopisování" (což mi nepříjde příliš jednoznačné). Ve finštině existuje hned několik verzí, např. kirjekaveri, kirjeenvaihtotoveri, kirjeenvaihtoystävä, kirjeystävä.

Na internetu existuje hned několik stránek, které poskytují vyhledávání penfriendů, nebo se jako penfriend na ně můžete zapsat a ostatní si vyhledají vás (na to ale příliš nespoléhejte). Některé weby vyžadují registraci, jiné nikoliv. Důležité však je mít aspoň e-mailovou adresu a mít aspoň nějakou základní znalost cizího jazyka (většinou angličtiny, ostatní jazyky ale také nejsou na škodu). Čím víc jazyků umíte, nebo máte aspoň jejich malé základy, tím lépe.

Mně se jako nejlepší osvědčila stránka Students of the World a jinou v podstatě ani nepoužívám. Nechci, aby to vypadalo, že tu dělám nějakou reklamu či co. Pokud vám daná stránka nebude vyhovovat, přes Google snadno najdete kupu dalších. Za jejich důvěryhodnost vám ale ručit už nemůžu. Následující odstavec (resp. dva odstavce) více rozepisuje postup jak s výše uvedenou stránkou zacházet, klidně jej ale můžete přeskočit (snažím se články psát i pro ty, kterým to zrovna nemyslí nebo mají vedení přes Aljašku, takže se prosím nezlobte :-) - takových lidí znám celkem dost).

Na Students of the World si najdete kód dané země v sekci příslušného kontinetu. Možná vás zaskočí rozdělení Evropy na západní a východní, i tak se v tom dá ale orientovat. Pro Finsko je kód FIN (hledejte v západní Evropě), pro Českou republiku CZE (východní Evropa). Po rozkliknutí vám najede nová stránka se seznamem penfriendů. První položkou je jméno (křestní), následuje věk, pohlaví (F/M), jazyky kterými daná osoba mluví (tento výběr je omezený většinou na světové jazyky, finštinu ani češtinu zde nenajdete, a proto takové jazyky dost uživatelů píše do následujícího políčka), něco o sobě a země původu. Políčko na volné rozepsání o sobě je však omezeno počtem znaků, nečekejte tedy nějaké velké podrobnosti. Podle těchto údajů si můžete jen tak namátko vytipovat lidi, s kterýma byste si mohli rozumět (a to nemyslím jen jazykově). Po kliknutí na jméno či obrázek daného penfrienda se vám zobrazí jeho/její stránka. Zde se nachází trošku detailnější výpis (např. oblíbená hudba, barva, žánr filmů atd.).

Na stránce penfrienda se pak v levém horním rohu nachází tlačítko "E-mail". Po jeho rozkliknutí vám najede nová stránka. Vyplňte zde svůj e-mail (aby vás pak penfriend mohl zpátky kontaktovat), titulek zprávy (v e-mailu se zobrazí jako předmět) a napište zprávu. Po kliknutí na OK se zpráva odešle a vy můžete jen čekat. Někdy penfriend odpoví rychle do pár hodin, někdy až za pár dní, jindy za týden či dva, někdy (a nebývá to zrovna zřídka) neodpoví. Možná ho váš e-mail nezaujal nebo má příliš mnoho práce než aby vám odpověděl. Vždy je lepší napsat více lidem (třeba 5-6) a pak si počkat kdo odpoví. Někdy, třeba, i když vám odpoví, konverzace po měsíci nebo dvou upadne, pak budete rádi i za ty zbývající lidi.

K e-mailu jen řeknu, že není možné zjistit e-mail daného penfrienda jinak než tím, že mu napíšete a on vám odpoví. Někteří si píšou svoji e-mailovou adresu nebo MSN do políčka o sobě a můžete je kontaktovat ihned, v pravidlech o přidávání příspěvků se toto však zakazuje, stejně jako přidávání jiných údajů jako telefonního čísla nebo adresy (vyvarujete se tím třeba nechtěnému spamu, nebo třeba otravování nechtěných lidí).

Způsobů jak spolu komunikovat není zas mnoho. Zezačátku se vždy komunikuje přes mail, pak můžete přejít na klasickou poštu (tzv. snail mail), nebo na MSN. ICQ drtivá většina cizinců nevede. Pokud se vám poštěstí, možná budou mít Skype. Snail mailing bych ale doporučila až po delším psaní, kdy už danou osobu lépe znáte.

Už jsem tak trochu obešla dost zemí. V prvé řadě jsem vyzkoušela Finsko, následovalo Estonsko, Rusko, Uganda, Polsko, Jižní Korea, Brazílie, Španělsko, Mexiko, Peru, USA, Austrálie, Maroko, Egypt, atd. Dlouho jsem si psala s penfriendkami z Ugandy a Finska a penfriendem z Maroka, všichni se občas ozvou. Dodnes si píšu se studentkou z Jižní Koreje přes MSN a Facebook, s Ruskou přes mail a s Estonskou přes Facebook, MSN a klasickou poštu.

U poslední zmíněné se rozepíšu více. Možná si říkáte na co psát dopis, když mám mail, Facebook i MSN. Abych pravdu řekla, je v tom i celkem rozdíl - podstatný. Dopis putuje pomalu, píšete ho pomalu, trvá to přibližně 2-6 měsíců než dostanu odpověď (proto snail mail), nicméně vám ale nic nenahradí tu radost když dostanete po dlouhé době dopis (mě osobně ani jiná pošta nechodí), zvláště pak dopis, který je ručně psaný, s estonskou známkou (finofilové si představí známku finskou).

Vzhledem k době, která uplyne od napsání posledního dopisu, se můžete více rozepsat. Záleží však jen na vás kolik toho napíšete. Já osobně mám psaní nad hlavu. Klasika je okolo 2000 slov v angličtině, 6-8 stran A4. Dopis tedy píšu postupně, nejdřív si udělám návrh v počítači a pak přepíšu na papír (při té délce bych těžko ten dopis sestavila tak abych neskákala od tématu k tématu a dávalo to nějaký smysl, navíc v tom nemáte škrtance a máte svůj dopis uložený v počítači - můžete si ho kdykoliv znovu přečíst a zjistit co jste to vlastně před půlrokem psali).

Co se týče jazyka, komunikuju s ní hlavně v angličtině. Mimo to se učí i rusky a rozumí něco i finsky, takže pokud něco neumím říct v angličtině nebo se nějak nepochopíme, stačí to říct ve finštině nebo rušitně. Má ruština ale na tom není nějak moc dobře, takže někdy zapojím i češtinu (přes ruštinu se to někdy i dá odvodit). A stejně je tomu i naopak - pokud něco nejde přes angličtinu, začne vysvětlovat v estonštině a já se už nějak trochu chytnu. Následně si pak třeba i poradíme, jak by to šlo vyjádřit v angličtině. Dalo by se tedy říct, že mluvíme tak nějak anglicko-estonsko-finsko-rusko-česky :) Ohledně estonštiny si však nedělejte iluze - ze začátku bylo pro mě těžší ji rozumět než teď. Asi je to i o zvyku, jak si všímáte jednotlivých rozdílů mezi oběma jazyky atd. Ohledně Estonců můžu říct jen to, že někteří finsky umí, jiní jakž takž rozumí, a někteří nerozumí vůbec.

Zpátky ale k té poště. To, že si píšete poštou ale neznamená hned konec komunikace přes chat. Klidně si můžete zavolat, zapojit webkameru (ani jedno jsem však ještě neměla šanci vyzkoušet). O téma není nouze. Zatímco v dopise rozepisuju věci všeobecně (co se událo za poslední půlrok, jaké byly prázdniny, odpovědi a reakce na dopis), v chatu se bavíme o tom co kdo dělá, nejnovější novinky, problémy, věci, které by se jinak snad zapomněly než by dopis přišel a mělo se odpovědět. Je však jen na vás zda penfrienda berete jako cizího člověka, s pomocí kterého se zlepšujete, nebo rovnou i jako kamaráda.

Nakonec má pošta i jedno kouzlo, které vám internet nedá. K mému překvapení mi k narozeninám přišel dopis a k němu jako příloha pravá estonská čokoláda. Radost z něčeho takového snad ani nelze popsat, zvlášť když víte, že na sever se jen tak nepodíváte. Mimochodem, chutnala skvěle ;)

Tarkista tästä! Suomen sanojen rektioita suomea vieraana kielena opiskeleville.

Hannele Jönsson-Korhola, Leila White

Nakladatelství Finn Lectura, Helsinki 2004

cca 160 stran

ISBN 978-951-792-007-0 (ISBN-10: 951-792-007-5)

Psaná ve finštině

Moje hodnocení: *****

V podstatě jsem tuto knihu nikdy nedržela v ruce, ale dostala se ke mně v elektronické podobě (i když ne moc kvalitní). Než začnu vůbec s nějakou recenzí, bylo by dobré nastínit, co je vlastně tato knížka zač. Představte si nějaký slovník, kde máte různá hesla všech slovních druhů (od podstatných jmen přes slovesa až po předložky). Místo významu je zde ale stručně napsáno, jak se dané slovo používá, s jakým pádem se pojí a následně i uveden příklad na nějakých těch větách. Třeba sloveso kirjoittaa (psát) vypadá nějak takto:

KIRJOITTAA (verbi, transit)

kirjoittaa + N ill/all - Kirjoitin asiasta lehteen. (následují další 2 příklady)

kirjoittaa + N ela - Kirjoitan sinulle asiasta ensi viikolla. (následuje další příklad a za ním další heslo)

Kdo se nějak vyzná v gramatice finštiny, tak příkladu už nějak jistě porozumí (tedy zkratky ill=illativ, all=allativ a ela=elativ, značí názvy pádů). Na začátku knihy jsou samozřejmě vysvětlivky všech těchto zkratek. Kromě výše uvedeného příkladu zde narazíte i na pád předmětu, použití se 4. infinitivem, nebo použií podstatného jména s pádem a předložkou, možností je víc.

Kniha je celá ve finštině, ale vzhledem k jejímu charakteru skoro ani není potřeba nějakých větších znalostí - stačí se jen vyznat v pojmech z gramatiky. I když zde není napsán překlad nebo význam daného slova, není problém jej vyhledat na nějakém internetovém slovníku. Ostatně překlady a významy ani nemá tato knížka na starosti - stejně tak se ani ve slovníku nedočtete, jak s daným slovem správně zacházet. Můj názor je takový, že těm, co se finsky učí, určitě tato knížka příjde vhod (zvláště pak samoukům, kteří jedou jen podle učebnice). 

Náhled na Amazon.co.uk.

Je to vlastně jeden z mnoha slovních typů. Vyskytuje se u starších finských slov, která končí na -i. Při skloňování se kmen těchto slov mění z -i na -e. Mezi tato slova patří např. Suomi (Finsko), järvi (jezero), kivi (kámen).

Některá slova mají i Kkm:
lumi - GEN lumen, PART lunta

saari - GEN saaren, PART saarta

Slova mající e-kmen nijak nerozpoznáte od těch, které e-kmen nemají. Máte jen dva vodítka: slovo končí na -i a je staré. Časem vám však tahle pomůcka už moc nepomůže, protože je to stejné, jako kdyby jste hledali všechna stará česká slova končící na -a. Sami posuďte.

appi - tchán: GEN apen, PART appea

anoppi - tchýně: GEN anopin, PART anoppia

Základní seznam slov mající e-kmen:

appi - tchán

joki - řeka

järvi - jezero

kaikki - všichni

kieli - jazyk

kivi - kámen

kuusi - smrk

lahti - záliv

liemi - vývar, zálivka

lohi - losos

lumi - sníh

meri - moře

nimi - jméno

onki - udice

onni - štěstí

ovi - dveře

pieni - malý

pilvi - mrak

puoli - půl

retki - výlet

saari - ostrov

suuri - velký

Suomi - Finsko

suomi - finština

tähti - hvězda

typpi - dusík

väki - lidé

Automaticky dělaný seznam (který je více obsáhlejší než tento) najdete na anglickém Wikislovníku.

Pády

Slovní typy